Úvod    Škola    Domov mládeže    Kontakty    eduroam    GDPR    Odkazy   Pošta    Suplování 
  
Úvod »skola »vyuka »historie

Projev JUDr. Augusta Zátky při otevření rolnické školy 3. října 1886

(volně zpracováno dle dobových dokumentů)




Vážení přítomní,
když jsem národní práci v mladých letech započal, nevěděl jsem, zda se dočkám výsledků a zda dobudeme Českých Budějovic, ale řekl jsem si: Když se nedočkám plodů té práce já, dočkají se jich budoucí. Na počátku tohoto století devatenáctého počet Čechů v Českých Budějovicích nebyl značný. Občas se scházeli, aby si v jazyku mateřském pohovořiti mohli. Vzrůst města byl vzrůstem českého živlu, zejména okolní česká města a městečka vysílala sem své syny, muže pracovité a skromné. Byli tu Čechové, ale nebylo tu strany české ani školy české. V obcování s německými krajany Češi užívali němčiny. Mocný vzruch nastal, když vyšel manifest říjnový. Vypučela zde celá řada českých výdobytků – Slovanská lípa, Beseda, Záložna, časopis Budivoj, české gymnasium, Sokol, Matice česká. Jsou dokladem naší mnohostranné práce. Jako národ český tak i já nabyl jsem přesvědčení, že Čech není miláčkem štěstěny, že mu nic nespadne hotovo v klín, že všeho pevnou prací dobýti si musí. Před dvaceti čtyřmi lety nebylo zde jediné školy české, dnes máme českých ústavů školních osm, na kterých jest žactva více než půl třetího tisíce. Radost z vykonané práce neutlumí v nás vědomí, kolik ještě učiniti zbývá. Cílem je pokolení, vyšlé z českých škol, které má vlastenecké české srdce. Myslím, že toto nové pokolení postačí, aby nám zaručilo vítězství. Nejde jen o zápas místní, ale o věc celého národa.
Rád odevzdávám jménem kuratoria tuto novou školu rolnickou ve správu ředitelovu. Jsem si vědom těžké situace stavu zemědělského, zároveň jsem přesvědčen o nutnosti zvýšiti vzdělání rolníka, by lépe mohl z půdy těžiti. Proto byla tato škola založena, a to za okolností, které ze strany našich německých obyvatel příliš nepovzbuzují k další práci. Provedli jsme dílo vlastní silou bez všeliké pomoci cizí. Věřím, že uvědomělé jihočeské rolnictvo ocení důležitost školy a svěří jí své syny v počtu poměrně značném, aby po odbytých studiích svých samostatně menší statky spravovati dovedli. Snad bude dokázána na zemském sněmu potřeba české rolnické školy v našem městě a samo ministerstvo orby poskytne jí podpory. Byl by to první zjev, kdy na povolaných místech kulturní zájem Čechů s kulturním zájmem Němců na roveň byl by postaven.
Za pravý účel svého snažení považuji zabezpečiti Čechům důstojnou existenci v městě Budějovicích. Především záleží na tom, abychom měli potřebné školy. O tyto usilujeme. Jest třeba pobádati nadané mladíky ke studiu, jež razí cestu k zaměstnání mnohostrannějšímu, abychom se mohli pustiti v zápas i v oboru průmyslu a obchodu, kteréž zatím přenecháváme jiným.
Jest povinností každého řádného Čecha, by vzdělání ducha i srdce šířeno bylo co nejobecněji prostředkem jedině účelným – totiž vyučováním v jazyku mateřském, mládeži srozumitelném. Kam jinam náleží české dítě než na českou školu?